Tomáš Buchwaldek: Alumni Excellence Award je pro mě závazek!

Tome, jak to, že jsi neskončil v korporátním salesu a rozhodl se založit si firmu?

Nevím, nepřišlo mi to moc atraktivní. Snad tím nikoho neurazím, ale přišlo mi to jako “kurník”, kde jsou v zlaté kleci zavřené “slepice”, které dělají něco pro druhé, člověk netvoří nic pro místní komunitu ani pro sebe, jen běží dokola jako křeček v kolečku… Měl jsem nabídky od velkých firem, ale bylo by to pro mě jen “short-term” přemýšlení. V Brazílii jsem si ujasnil, že chci podnikat a dělat něco s přesahem. Měl jsem tu výhodu, že po návratu jsem ještě rok byl student a mohl jsem rozjíždět podnikání, nemusel jsem platit sociální a zdravotní pojištění a tuto výhodu si mnoho studentů neuvědomuje. Oproti lidem, kteří se rozhodnou skončit v zaměstnání a podnikat, je to v tomto ohledu výhodnější start.

Co bylo pro tebe nejhodnotnější z celé "AIESEC experience"?

Určitě to byli lidi, které jsem potkal. S Martinem bych se bez AIESEC nedal dohromady a nezaložili bychom naši firmu. Také "soft-skills výbava" - naučil jsem se být efektivní, zvládat více věcí najednou, komunikovat s lidmi - a to je k nezaplacení. Polovina naší firmy jsou bývalí AIESECáři. No a moji nastávající manželku bych asi také nepotkal :-D

Jak moc si nyní ve spojení s AIESEC? Stíháš nějak pomáhat z pozice Alumna?

Snažím se. Jako většina alumníků to nechávám na aktivitě současné generace členů AIESEC. Teď jim budeme pomáhat s organizací AIESEC Awards, získání partnerů atd. Teď je v Ostravě šikovná aktivní generace a kancelář mají přes ulici. :-)

Jaký máš pocit ze současného fungování AIESEC?

Přiznám se, že teď to toho až tak nevidím, ale líbí se mi, že se AIESEC víc otevřel externímu světu. Na čem si myslím, že by se dalo na druhou stranu zapracovat, je profesionalizace společensky prospěšných projektů a kontakt s firmami. Mám pocit, že se vytratilo umění jednat s opravdovými podnikateli, a ne pouze s řediteli škol. Myslím si, že by to v některých věcech AIESECáře posunulo.

Jak vnímáš důležitost propojování AIESEC a Alumni?

Já si myslím, že v tom je celá budoucnost - v komunitním životě, kdy lidi něco spojuje. Prestižní školy jako Oxford jsou přece financované z řad jejich bývalých studentů. Budoucnost je v komunitním životě, a proto děláme konec konců i ty naše Patrioty.

Tome, co si přeješ nebo co očekáváš od Alumni Asociace?

Já tomu hrozně fandím a myslím, že je super, co děláte. Jednou za rok by mi vyhovovalo se sejít na nějaké akci a mít možnost si přečíst pravidelný newsletter. S ostravskými Alumni jsme se dokonce na Žofíně dohodli, že každý měsíc se potkáme na snídani.

A jak se ti vůbec líbilo na Žofíně na oslavě 50. výročí?

Myslím, že to bylo moc pěkné, super místo, akce se povedla. Ještě více bychom příště mohli podpořit networking. Na příští akci můžeme přispět naším systémem, který používáme při velkých setkáních Patriotů, aby byl networking efektivnější.

Ty jsi byl mezi lidmi, kteří na Žofíně dostali Alumni Excellence Award. Co to pro tebe znamená?

Já jsem z toho byl na větvi, protože jsem to nečekal a byl jsem hodně překvapen. Znamená to pro mě závazek do budoucna. Říkal jsem si předtím, než mě vyhlásili, že by bylo fajn, kdybych někdy v budoucnu mohl být mezi oceněnými. A přemýšlel jsem nad tím, co bych pro to musel udělat, abych si takové ocenění zasloužil já. Pak mě to překvapilo a nyní je to pro mě závazek, že musím dále růst a posouvat se dopředu.

Jana Meniarová, 27. května 2016